MIME-Version: 1.0 Content-Type: multipart/related; boundary="----=_NextPart_01C9EFFF.C1002180" Tento dokument je webová stránka tvořená jedním souborem, rovněž nazývaná soubor webového archivu. Zobrazí-li se tato zpráva, znamená to, že prohlížeč nebo editor nepodporuje soubory webových archivů. Stáhněte si prohlížeč, který podporuje webový archiv, například aplikaci Microsoft Internet Explorer. ------=_NextPart_01C9EFFF.C1002180 Content-Location: file:///C:/8DA32669/CASOPISPAREKV-VI9(2).htm Content-Transfer-Encoding: quoted-printable Content-Type: text/html; charset="us-ascii"
email: boboking@email.cz
=
td>
=
&n=
bsp;  =
; &n=
bsp;  =
; &n=
bsp;  =
; časopis
Knihovny města Ostravy
=
Ztracené dívky =
Alan
Moore Upíři z Hollywoodu =
Adrienne
Barbeauová Oslnění =
Thomas
Brussig V srdci země =
J.M.
Coetzee Kosmické proudy =
Isaac
Asimov
Kniha mého srdce
=
-
= Výsledky ve světě
(
= Aust= rálie, Maďarsko)
Česká= ; TOP 100 po prvním kole  = ; 0
_soubory/image003.jpg")
=
=
Ročník IX. =
&nb=
sp; =
&nb=
sp; =
&nb=
sp; =
&nb=
sp; č.
5-6, květen-červen 2009
RECENZE:
Ztracené dívky &=
nbsp; (4-1.5)
Alan Moore a Melinda Gebbieov&aacu=
te;
Literární žánr komiks se sice v
Čechách zatím tak neusadil jako na Západě, a=
le
přesto jsou jména, která jsou i u nás už poj=
mem.
Jedním z nich je i Alan Moore (1953), britský autor
komiksů, jehož díla jsou známá i díky
slavným filmovým přepisům. Uveďme např.
„Z pekla“, „V jako Vendeta“, „Liga
výjimečných“ a do kin snad dorazivší
„Watchmen“ . Tento postmodernistický milovník
starých dobrých časů je autor i celkem dosti
kontroverzního díla „Ztracené dívky“
(orig. Lost Girls), které s určitými problémy
kompletně vyšlo v letech 2006-2008.
Nebudeme si nic nalhávat, tento rozsáhlý komik=
s je
pornografie. Píše to autor, píše se to na přeb=
alu
knihy, a k prodeji je od 18+. A tím nemyslím
žádná intelektuální erotika,
žádné surrealistické zpodobnění
sexuální touhy. Setkáte se zde jak s detailn&iacu=
te;m
kresleným i verbálním popisem
heterosexuálního styku ve všech jeho podobách, tak
hlavně s lesbickým a homosexuálním sexem, al=
e i
se stykem s dětmi či zvířaty. Takto podané=
; to
vypadá jako děsná nechutnost, u které bychom
nechápali, proč by to takové renomované
nakladatelství jako Argo vůbec vydalo. Komiks totiž
není jen obrázek, ale i text, často v bubliná=
;ch
či jinde pod ilustrací. A právě na text bychom se
měli v tomto případě zaměřit. Obdobn=
283;
jako v jeho minulých dílech, i zde si přetvořil Moo=
re
totiž k obrazu svému některý
z klasických příběhů. Ve
„Ztracených dívkách“ vystupuje trojice
žen se jmény Alenka, Wendy a Dorotka. Tři
dívčí jména, která jsou spojená
s třemi význačnými díly dětsk&eacu=
te;
literatury - „Alenka v =
kraji
divů a za zrcadlem“ od Lewise Carrolla, „Čaroděj=
ze
země OZ“ Franka Ba=
uma a
„Petr Pan“ J. M.
Barrieho.
V Mooreho příběhu se těsně před
vypuknutím první světové války setkaj&iacu=
te;
ve švýcarském hotýlku Himmelgarten
u rakouských hranic tři ženy- Lady Fairchildová (Alenka),=
Wendy
Potterová a mladá Dottie Galeová (Dorotka). Ne jako
dívky či holčičky, ale jako zralé a starš=
í
ženy, které se zde seznámí. Každá
z nich má svá vlastní sexuální
traumata, se kterými se musí v životě něj=
ak
vyrovnat. Jejich sblížení pak spustí až
psychoanalytické zpovědi, které svou osnovou
kopírují výše uvedené knižní
předlohy, ale přesto jsou naprosto odlišné. Autor
vypustil především fantastický prvek a vložil
naše tři hrdinky a jejich příběhy do
reálného kontextu. Přesto ten jistý,
především snový prvek fantazii
zůstává. U Alenky je to pohled do zrcadla, Dorotka
z Kansasu se vydává se svými
střevíčky hledat nový svět, ale hlavně We=
ndy
a její příběh se ztracenými chlapci
vyznívá velmi originálně. Mooremu se podařilo
naprosto dokonale zkopírovat hlavní dějové osnovy
předloh, a přitom vytvořit zcela nové
příběhy. Jeho nápady jsou mnohdy opravdu
ďábelské, ale to je pro jeho tvorbu
přízračné. Jak jsem už napsal, dost se zde
přihlíží jisté psychoanalýze, i
v textu dokonce jedna z postav doporučuje
návštěvu populárního doktora
z Vídně, který se problematikou sex versus psychika
zabývá.
Čím více se do příběhu dostanet=
e,
tím více začnete jeho „pornografickou“
stránku vidět z jiného úhlu. Děj,
který mne svojí mystifikací v postoji k t=
83;m
třem slavným literárním předlohám
naprosto pohltil, asi nejlépe vyjádřil jistý Elve=
s ze
serveru komiks.cz : „Moore a Gebbie zkrátka vytáhli za
rehabilitaci pornografie.“
S postupem děje jakoby ani nešlo o pornografii, ale p=
rostou
zvědavost a radost ze sexu, která osvobozuje jejich mysl.
Přesně to, co hledají hrdinové
populárního (a skandálního) francouzského
autora Michel Houellebecqa. Pokud se vám například l&iac=
ute;bil
F. Andahazy a jeho „Bohabojné ženy“, tak toto
dílo jistým způsobem bude na vás působit
stejně. Samotná pornografická stránka je nakonec
zcela pohlcena dějem, a nevyznívá tedy nijak
vulgárně, ale spíše navozuje silné
erotické napětí.
Samozřejmě nemalou důležitost u komiksu hraje i
grafické ztvárnění, které zde měla
v režii Melinda Gebbieová. Její stálé
obměňování stylů, její hrátky
s detaily (třeba hra stínů), pomohly ke kvalitě
knihy stejnou měrou jako námět A. Moorea. A po
šestnácti letech společné práce na tomto
díle se v roce 2007 stala jeho manželkou.
Nemůžu se absolutně považovat za velké
milovníka či znalce komiksu (jinak záměrná
juxtaponovaná sekvence kreslených a jiných
statických obrazů, určená ke
sdělování informací nebo
k vyvolání estetického prožitku), ale pokud =
pro
Vás toto médium neznamená pouze akční hrdi=
ny,
pak „Ztracené dívky“ jsou jedním
z nejlepších ztvárnění lidské
sexuality ve světě literatury.
Na překladu pracoval populární Viktor Janiš=
.
BoboKing
_soubory/image007.jpg")
Upíři z Hollywood=
u (2-3.3066)
Adrienne Barbeauová a Micha=
el
Scott
Upíři vládnou současnému světu
knih. Stačí se podívat na knižní
hitparády ve světě i u nás, a snad všude je
nyní v TOP 10 upíří trilogie americké
autorky S. Meyerové Stmívání. K tomu si
naši čtenáři velmi oblíbili i cyklus Anita
Blakeová - lovec upírů od Laurell K. Hamiltonové ,
Vampire files od P.N. Elroda či roky už populární
Nekroskop od B. Lumleyho. Prostě hlad po krvi je
v Čechách stálý. Se svou troškou do
mlýna teď přispělo i nakl. Albatros, které vyd=
alo
novinku z amerického trhu „Upíři
z Hollywoodu“ (orig. Vampyres of Hollywood, 2008) od Adrienne
Barbeauové a Michaela Scotta.
Jako u většiny moderních příběh=
367;
o upírech, i zde si naše autorská dvojice vytvořila
svůj svébytný názor na otázku :„Co j=
sou
vlastně ti upíři zač?“ Klasická
představa vytvořená před stoletím Bram Stokerem
v legendárním románu „Dracula“, tedy že
nesnáší slunce, zabije je stříbro a
nevidíte je v zrcadle, je přece jen už moc omlet&aacu=
te;
a opotřebovaná, a tak si vytvořili svoji vlastní.
Jejich upíři, a je jich více typů podle
příslušenství ke klanu, mohou být zabiti
upálením, utopením, setnutím hlavy či
vyvržením vnitřností. Nic
příjemného, ale je to horor, musíme s t&iacu=
te;m
počítat. A všechny tyto postupy si v knize mů=
82;ete
vychutnat, protože na hollywoodské scéně se objevil
záhadný zabiják upírů, který ve
zdejší kolonii vampýrů dělá pěknou
paseku.
Jak už je z názvu tedy patrné,
příběh se odehrává na hollywoodských
úbočích Los Angeles, jejíž slavná
filmová studia založili a vlastně proslavili
upíři. Jedno z těchto studií patří=
i
Ovsanně Mooreové, která mimo jiné
natáčí slavné hororové filmy, ale je
především kastelánkou celého Los Angeles, te=
dy
nejvyšším vampýrem v okolí. Najednou ně=
kdo
začíná vyvražďovat její herce, kteř=
;í
k tomu jsou všichni její „děti“, tedy
upíři.
Monstrózní vraždy šokují celý
Hollywood, a tak policejní stanice Beverly Hills musí
vytáhnout své detektivní eso – Petera Kinga. Hon=
na
kinozabijáka muže začít….
Kniha je upíří horor, ale spíše ne=
382;
strachu z temných zákoutí, sajících
tesáků a rozervaných těl, si užijete
výborné zábavy ve stylu nádherných
ironických myšlenek a dialogů či černého
humoru. Nejlépe to snad
formuluje klasik hororových filmů George A. Romero
z přebalu knihy – „Horor, který má vtip,
odpich a tu správnou dávku zábavy, napětí
… a krve“. Přitom bych osobně po
přečtení tohoto vynikajícího díla kla=
dl důraz
především na slova vtip
a zábava. Kniha má
napětí, je to bez řečí horor, ale stejnou roli jako
upíři v příběhu hraje celý
hollywoodský svět, ta nejzářivější
filmová mekka, se svými malými i velkými
celebritami, se svými plastickými operacemi, obrovskou
koncentrací paparazziů a
právnických žraloků. A do tohoto světa
vnikne zlo, které jeho hvězdy a hvězdičky
rozsekává na kousky jako řezník, který si
libuje v porcování.
Příběh je vyprávěný ze dvou rov=
in
– jednak z pohledu Ovsanny, jednak z pohledu detektiva King=
a.
Dvě postavy, které jsou si velmi vzdálené, ale
přesto mezi nimi začíná v průběhu
vyšetřování vznikat jisté erotické
napětí. Tento duální pohled na
příběh dělá z knihy ještě
zábavnější a napínavější
kousek, protože nám nabízí mnohdy dva odlišn=
é
pohledy na stejnou věc. Obě postavy mají své
jisté charakteristiky, ale o nějakém psychologické=
;m
rozboru nemůže být řeč. Autorům (A.
Barbeauová je herečka druhořadých a televizní=
;ch
filmů) šlo určitě o pobavení
čtenářů za využití znalostí
filmového pozlátka pod jménem Hollywood.
Pro edici Albatros Plus knihu přeložil slavný
„potterovský“ překladatel Pavel Medek.
BoboKing
_soubory/image009.jpg")
Oslnění &=
nbsp; (2-3.3204)
Thomas Brussig
„Sametová“ revoluce z roku 1989 po
německu, neboli, jak píše nakladatel, románov&aacut=
e;
kronika bez retuší. Tak by se dala taky nazvat kniha
populárního německého autora Thomase Brussiga
„Oslnění“ (orig. Wie es leuchtet, 2004). S jeho
tvorbou jsem se seznámil v dílech jako např. „=
;Na
kratším konci ulice“ a „Život až po
chlapy“ . S lehkou nadsázkou a humorem napsaná
dílka, která dodnes zdobí moji knihovničku.
V románu „Oslnění“ autor přeš=
el
na trochu vážnější rovinu a na podstatně
větší ploše (a rozsahu) nám
načrtává pohled na konec endéerácké
éry v roce 1989.
Zní už to jako vzdálená minulost, ten rev=
oluční
rok, který po čtyřiceti letech aspoň
částečně ukončil politické dělen&iac=
ute;
světa na Východ a Západ. A právě Německ=
o k tomu nakonec zavdalo ten
správný popud. Hromadné útěky Němc=
67;
přes otevřenou maďarsko-rakouskou hranici, obležení
západoněmecké ambasády v Praze, která=
se
změnila na místo s největší hustotou
Němců na metr čtverečný, či
zbourání berlínské zdi. To vše se snaž=
;il
Brussig vkomponovat do svého díla. Podle mne velkou roli
v podání příběhu hraje už
značný časový odstup od těchto
událostí. Už žádné vzrušen&eacut=
e;
skandování, žádný pocit absolutní
svobody a štěstí. Kdyby svůj příběh
vydal už někdy na počátku 90. let minulého sto=
letí,
s velkou pravděpodobností by se mu dostalo nálepky
provokujícího skeptika, který nejde s … proudem.=
Jak jsem už napsal výše, autor použil
podstatně větší rozsah, než jsem u něj
zvyklý. Pro širší vykreslení koloritu
názorů a osudů z těchto revolučních dn=
67;
použil téměř desítku hlavních postav. Od
mladých zdravotnic, saniťáků, vrátnýc=
h,
nadaných fotografů, až po postavy velmi kompromitovan&eacu=
te;
s tehdejším režimem. Výborný náp=
ad
bylo vložení postav i z druhé strany „zdi“, =
tedy
zápaďáků. Protože přes všechno bou=
345;livé
nadšení to bylo období chaotické, politicky bychom
mohli říci „vzduchoprázdné“. Star&yac=
ute;
systém vlastně skončil, a přitom tu ještě b=
yl,
a nový systém začal, a přitom tu vlastně
ještě nebyl. Chtě nechtě se to muselo nějak
odrážet i v obdobném duševním chaosu
lidí.
Autor k tomuto problému přistoupil stylem, kdy
všechny postavy a postavičky v díle se v dě=
ji
potkávají, či se střetávají a ně=
kdy
více, někdy méně ovlivňují. Tímto
prokázal nejen svoji uměleckou zručnost, ale dokázal
tak neustále poukazovat na stále větší
rozčarování z „oslnění“ svobodou=
, a
rovněž i udržovat „napínavost a
různorodost“ děje.
Myslím že slovo „rozčarování=
8220;
je pro celou knihu to primární. Kouzlo těch „hromad
banánů a čokolád, a všech druhů hudby a
literatury“ pro většinu endéeráků rychle
vyprchalo. Realita světa západních marek si
s nějakým revolučním sentimentalismem nehraje.
Ještě možná horší
„rozčarování“ přišlo ze strany
němectví. Naši hrdinové najednou začali vid=
83;t
Německo ne jako jeden znovuzrozený národ, ale jako dv=
83;
diametrálně odlišné entity. Krásně to p=
ak
v knize jeden ze zápaďáků komentuje style=
m,
že on je Němec a vy jste ti druzí.
Pokud jste měli to štěstí, a četli jste
další dvě uvedené knihy v češtin=
3;,
psané s nostalgickým, až humorným nadhledem =
ve
stylu našeho Viewegha či Šabacha, tento pesimismus, až<=
span
style=3D'mso-spacerun:yes'> tragédie, Vás
možná překvapí. Mnozí kritici v tomto
východoberlínském autorovi viděli možn&eacut=
e;ho
tvůrce Velkého Románu Sjednoceného Německa.
Osobně musím přiznat, že těžko budou hledat
lepší dílo než „Oslnění“.
Mé oslnění románem bylo veliké.
Knihu vydalo nakl. Dokořán v překladu Jany
Zoubkové.
BoboKing
V srdci země (2-3.3338)
J.M. Coetzee
John Maxwell Coetzee byl jedním z jedenácti
významných spisovatelů světa, kteří se =
na
podzim roku 2008 podepsali pod prohlášení proti
„očerňující kampani“ Milana Kundery.
Coetzee (čti kúcí) patří mezi obrovské
velikány současné literatury, což dokazuje i Nobelo=
va
cena za literaturu z roku 2003. Narodil se v roce 1940
v jihoafrickém Kapském městě, ale žil na
mnoha místech světa, a od roku 2006 se z něj stal
občan Austrálie, kde momentálně žije a pracuje=
. Do
současnosti napsal 12 prozaických děl, z nichž
už sedm vyšlo v češtině, v posledn&iacut=
e;
době hlavně díky iniciativě nakl. Metafora.
„V srdci země“ (orig. In the Heart of the Country,
1977) byl jeho druhý román, za který získal
hlavní literární cenu JARu CNA Literary Award (kterou autor získal už
třikrát), a v roce 1985 byl v USA zfilmován. J=
e to
ale taky moje první nahlédnutí pod pokličku jeho
spisovatelských dovedností, a musím přiznat, &=
2;e
přes jeho světovou slávu jsem přílišn&eac=
ute;
povědomí o jeho tvorbě a stylu neměl. Dokonce jsem
k tomuto dílu přistupoval s jistou obavou, protož=
;e
jeho jméno spíše patří do akademických
kruhů, a jakýkoliv můj názor, bude i mým pra=
vděpodobným
zesměšněním. Už po otevření té=
;to
rozsahem ne příliš obsáhlé knihy zaujme
netradiční styl psaní po číslovaných
kapitolách. Jakoby to připomínalo deníkové
zápisky hlavní hrdinky příběhu, vlastně
bezejmenné staré panny z ovčí farmy
uprostřed (ničeho?) jihoafrické savany. Pro čten&iacu=
te;
je zapotřebí vzít v potaz už nakladatelem
avizované motto na přebalu: „Miluje ho, nebo
nenávidí? Dcera=
, nebo
milenka? Sen, či skutečnost?“ Obzvláště
poslední věta (sen, i skutečnost) vystihuje celý p&=
#345;íběh
asi nejvěrněji. Musíme k tomu netradičně
pojatému příběhu přistupovat
především s velkou mírou fantazie.
Příběh vypráví žena, která ž=
;ije
svým osamělým životem neatraktivní,
přímo snad nehezké ženy uprostřed velké
farmy, jakoby zcela odříznuté od okolního svě=
;ta.
Jediná bytost, snad i kontakt s realitou, je její otec.
Měla sice matku, ale ta zemřela, měla macechu, měla sou=
rozence,
ale všichni odešli či zemřeli. Zde si jako
čtenář nemůžeš být objektivitou zcela
jistý. Pro ni existuje pouze otec, drsný a mlčenliv&yacu=
te;
tvor, ke kterému snad hledá nějakou cestu
sblížení. Ale snad i má z něj strach, s=
nad
ji dokonce i sexuálně zneužíval. To vše je
právě jakoby zahaleno rostoucím pomatením, či
snad duševním kolapsem hrdinky, která si ani sama
nedokáže vybrat, co od něj a od sebe vlastně chce. Jen
ona a on, a dvojice černých (otroků) dělník=
67;,
to je celý svět, který nás v ději
čeká. A s postupem času se tento počet
zmenšuje, ale my už si nemůžeme být zcela
jistí, jestli je to pravda, jestli odešli, jestli zemřeli.
Celá mysl hrdinky už nedokáže ani odlišovat
realitu od snu.
Pokud bych mohl tento velmi sugestivní příbě=
;h
nějak charakterizovat, jsou to především emoce,
které jsou tou hlavní hybnou silou v celém
díle. Autorovo vyobrazení duševní či snad ps=
ychické
degenerace lidské mysli je vskutku mistrovské. Když
přistoupíte na autorovu hru, čeká vás
opravdový čtenářský koncert.
V překladu Edity Drozdové (v knize chybně
Drahomíra Michnová) vydalo v roce 2009 nakl. Metafora.
BoboKing
_soubory/image013.jpg")
Kosmické proudy (2-3.3308)<= o:p>
Isaac Asimov
Jako Agatha Christie je jistým synonymem pro detektivky, je
jméno Isaac Asimov (1920–1992) obdobným názvem p=
ro
science fiction. Byl to neuvěřitelně pracovitý
člověk, který se dal považovat za stejného
„vševěda“, jako byl třeba Leonardo da Vinci. Jeho
bibliografie čítá stovky titulů jak z oblasti
beletrie, tak z oblasti populárně naučné a
vědecké literatury. Na konci jeho slavné autobiografie
„Já, Asimov“ zabírá téměř
dvacet hustě popsaných stran. Jeho stěžejní
díla v oblasti sci-fi jsou povídky a romány o rob=
otech
a o Nadaci. Právě do světa Nadace je lokalizovaný i
román „Kosmické proudy“ (orig. The Currents of Sp=
ace,
1952), který společně s „Oblázek na obloze=
220;
a „Hvězdy jako prach“ patří do volného
cyklu tzv. Galactic Empire series.
„Kosmické proudy“ se jako u většiny
autorových děl zaobírají spíše jist&y=
acute;m
společenským prvkem, problémem, než vesmírnou
akcí. V tomto případě bychom to mohli br&aacut=
e;t
jako problém nadřazenosti, přímo rasismu.
Příběh se odehrává na planetě Florina,
která je vlastně vazalskou planetou planety Sark. Vládci
Sarku, tzv. Zemani, mají v područí Florinu
z jediného důvodu - kyrtu. Je to přímo
zázračná surovina, která se nachází=
na
jediném místě v galaxii, právě na
Florině. Je to velmi žádané zboží
obrovské tržní hodnoty. Bez jeho vlastnictví by b=
yl
Sark naprosto bezvýznamnou a chudou planetou. Proto na Florině
zavedl přímo otrockou vládu, kdy zničil jaký=
koliv
samostatný úsudek jeho obyvatel systémem výhod =
pro
intelektuálně vyzrálé Floriňany (tzv.
měšťany), který ale je v konečné form=
3;
výhodný pro zemany, a ne Florinu.
Do tohoto poklidného bohatství ale vstoupí
katastrofická zpráva jistého výzkumníka
z Mezihvězdného úřadu pro kosmoanalýzu,
pocházejícího z neznámé planety
zvané Země, která je až na pár míst z=
cela
zamořená radiací. Ta zpráva je tak
zdrcující, že někdo ze Sarku si ji ponechá p=
ro
sebe k vydírání, a Pozemšťanovi
pomocí psychosondy „vypálí“ paměť=
;.
Jeho tělo bez pamět=
i pak
odhodil v polích kyrtu. Paměť se mu
začíná pomalu vracet…. Ale kdo a proč to prov=
edl?
Bohužel do hledání pravdy se vrhne i mocná a
rozpínající se říše z Trantoru. =
Ačkoliv je Asimov „bohem“ sci-fi, jeho díla
nejsou založená na akčních a nervy
drásajících galaktických bitvách či
bojích s vetřelci. Příběhy má
založené více na logice a psychologii. Klasickým =
případem
je právě román „Kosmické proudy“.
Přestože děj neoplývá plazmatickými
bitvami, ani krvavými útoky, Asimov dokáže č=
tenáře
připoutat ke knize. Jeho pohledy na lidské pokolení
budoucnosti jsou víc než zajímavé. Smutné
možná je to, že lidstvo je stále
nepoučitelné. A už zde se taky objevuje ta často
hledaná mytologická planeta zvaná Země, kter&aacu=
te;
podle některých legend snad byla místem vzniku
lidského pokolení.
Kniha právě vychází po letech
v druhém vydání, které nakl. Argo a Triton
nabízí v paperbackové i hardcoverové verzi.
Překlad Jindřicha Smékala byl převzatý
z prvního vydání a doplněný o
biografický doslov Martina Šusta.
BoboKing
_soubory/image014.gif")
KNIHA
MÉHO SRDCE
_soubory/image015.jpg")
Výsledky anket=
y ve
světě:
The Bi=
g Read
(Kniha mého srdce)
Velká Británie 2003
Od 4. =
dubna
běží na programu České televize
celostátní anketa o nejoblíbenější kn=
ihu
českých čtenářů nazvaná Kniha
mého srdce. Podívejme se, jaké byly výsledky
původního pořadu pocházejícího
z Velké Británie „The Big Read“, který
proběhl na konci roku 2003. Hlasovalo 140,000 čtenář&=
#367;.
Takže první desítka nejoblíbenějš&iacut=
e;ch
titulů britských čtenářů je
následující:
The Lo=
rd of
the Rings (Pán prstenů) - J. R. R. Tolkien
Pride =
and
Prejudice (Pýcha a předsudek) - Jane Austen
His Da=
rk
Materials (Jeho temné esence)
- Philip Pullman
The
Hitchhiker's Guide to the Galaxy (Stopařův průvodce po galax=
ii)-
Douglas Adams
Harry =
Potter
and the Goblet of Fire (Harry Potter a Ohnivý pohár) - J. K.
Rowling
To Kil=
l a
Mockingbird (Jako zabít ptáčka) - Harper Lee
Winnie=
-the-Pooh
(Medvídek Pú) - A. A. Milne
Ninete=
en
Eighty-Four (1984) - George Orwell
The Li=
on, the
Witch and the Wardrobe (Letopisy Narnie I.)- C. S. Lewis
Jane E=
yre -
Charlotte Brontë
THE BI=
G READ
(Kniha mého srdce) Austrálie 2004
Austra=
lské
národní kolo knižní ankety podle britského=
The
Big Read proběhlo v roce 2004 pod názvem „My Favouri=
te
Book“. Desítka nejpopulárnějších knih =
australských
čtenářů je následující:
The Lo=
rd Of
The Rings (Pán prstenů) - J.R.R. Tolkien
Pride =
and
Prejudice (Pýcha a předsudek) - Jane Austen
The Bi=
ble
(Bible svatá)
To Kil=
l a
Mockingbird (Jako zabít ptáčka) - Harper Lee
Clouds=
treet -
Tim Winton
Harry =
Potter
And The Order Of The Phoenix (Harry Potter 5.) - J.K. Rowling
Ninete=
en
Eighty-Four (1984) - George Orwell
The Hi=
tch
Hiker's Guide To The Galaxy (Stopařův průvodce po galaxii) -
Douglas Adams
The Da=
Vinci
Code (Šifra mistra Leonarda) - Dan Brown
Catch =
22
(Hlava 22) - Joseph Heller
THE BI=
G READ
(Kniha mého srdce)
Německo 2004
V =
;Německu
proběhla podle licence The Big Read anketa s názvem Das Gr=
ose
lesen v roce 2004. Deset nejpopulárnějších
titulů německých čtenářů je
následujících:
The Lo=
rd of the
Rings (Pán prstenů) - J R R Tolkien
The Bi=
ble
(Bible svatá)
The Pi=
llars of
the Earth (Pilíře země) - Ken Follett
Perfume
(Parfém) - Patrick Süskind
The Li=
ttle
Prince (Malý princ) - Antoine de Saint-Exupéry
Budden=
brooks
(Buddenbrookovi) - Thomas Mann
The Ph=
ysician
(Ranhojič) - Noah Gordon
The Al=
chemist
(Alchymista) - Paulo Coelho
Harry =
Potter
and the Philosopher's Stone (Harry Potter a kámen mudrců) - J. =
K.
Rowling
Pope J=
oan
(Papežka Jana) - Donna Cross
THE BI=
G READ
(Kniha mého srdce) Maďarsko 2005
Ma=
1;arská
varianta britské čtenářské ankety The Big Re=
ad
proběhla v roce 2005 pod názvem „A nagy
Könyv“. Byla to zatím nejsledovanější ve=
rze
této ankety. Hlasovalo v ní přes 400,000
Maďarů. Maďarská Top 10 je
následující:
Eclips=
e of the
Crescent Moon - Géza Gárdonyi
The Pa=
ul
Street Boys - Ferenc Molnár
The Lo=
rd of
the Rings (Pán prstenů) - J. R. R. Tolkien
Winnie=
-the-Pooh
(Medvídek Pú) - A. A. Milne
The Li=
ttle
Prince (Malý princ) - A. de Saint-Exupéry
Abigai=
l -
Magda Szabó
Harry =
Potter
and the Philosopher's Stone (Harry Potter 1.) - J. K. Rowling
Thorn =
Castle
(Tüskevár) - István Fekete
Ninete=
en
Eighty-Four (1984) - George Orwell
The Ma=
ster and
Margarita (Mistr a Markétka) - Michail Bulgakov
The Ma=
n with
the Golden Touch (Az arany ember) - Mór Jókai
One Hu=
ndred
Years of Solitude (Sto roků samoty) - Gabriel García Már=
quez
ČESKÁ TOP 100
V sobotu 9. 5 .2009 bylo v přímém
přenosu na ČT1 vyhlášeno TOP 100 české an=
kety
KNIHA MÉHO SRDCE.
Je to abecedn=
í
seznam sta nejčastějších titulů, které
čtenáři vybrali v prvním kole. Druhé ko=
lo
potrvá do 31. 5. 2009 a nyní už můžete
vybírat pouze z těchto sta knih. Hlasovat lze opět na=
www.knihasrdce.cz , nebo
v jakékoliv veřejné knihovně.
1 1984 - George Orwell
2
3 Alchymista - Paulo Coelho
4 Andělé a démoni - Dan Brown=
5 Anna Kareninová - Lev Nikolajevič
Tolstoj
6 Babička - Božena Němcová=
7 Babky na divoko - Milena Holcová
8 Bílá Masajka - Corinne Hofmann
9 Broučci - Jan Karafiát
10 Bylo nás pět - Karel
Poláček
11 Cirkus Humberto - Eduard Bass
12 Co život dal a vzal - Betty MacDonald
13 Čachtická paní - Jozef
Nižnánsky
14 Dášeňka čili život
štěněte - Karel Čapek&=
nbsp;
15 Den trifidů - John Wyndham
16 Deník citového vyděrač=
;e - Simona
Monyová
17 Désirée - Annemarie Selinko
18 Děti z Bullerbynu - Astrid Lindgren
19 Doktorka z domu - Trubačů Ilona
Borská
20 Duna - Frank Herbert
21 Egypťan Sinuhet - Mika Waltari
22 Ferda Mravenec - Ondřej Sekora
23 Fimfárum - Jan Werich
24 Gabra a Málinka - Amálie
Kutinová
25 Harry Potter - J. K. Rowling
26 Hlava XXII - Joseph Heller
27 Hobit, aneb, Cesta tam a zase zpátky -= J. R. R. (John Ronald Reuel) Tolkien <= o:p>
28 Honzíkova cesta - Bohumil Ř&iacut=
e;ha
29 Hoši od Bobří řeky-
30 Hrabě Monte Cristo - Alexandre Dumas
31 Jak voní tymián - Marcel Pagnol=
32 Jana Eyrová - Charlotte Brontë
33 Jih proti Severu - Margaret Mitchell
34 Jméno růže - Umberto Eco
35 Kdo chytá v žitě - J. D.
Salinger
36 Když v ráji pršelo - Jan
Otčenášek
37 Kmotr - Mario Puzo
38 Krtek a kalhotky - Zdeněk Miler
39 Láska je jen slovo - Johannes Mario
Simmel
40 Letopisy Narnie - C. S. Lewis
41 Lovci mamutů - Eduard Štorch
42 Malý Bobeš - Josef Pleva
43 Malý princ - Antoine de
Saint-Exupéry
44 Medvídek Pú - Alan Alexander
Milne
45 Memento - Radek John
46 Mikeš - Josef Lada
47 Mistr a Markétka - Michail Bulgakov
48 Modlitba za Owena Meanyho - John Irving
49 My děti ze stanice ZOO - Christiane F.
50 Na Větrné hůrce - Emily
Brontë
51 Na východ od ráje - John
Steinbeck
52 Na západní frontě klid - E=
rich
Maria Remarque
53 Navzdory básník zpív&aac=
ute; -
Jarmila Loukotková
54 Nebe nezná vyvolených - Erich M=
aria
Remarque
55 Nesmrtelnost - Milan Kundera
56 Nesnesitelná lehkost bytí - Mil=
an
Kundera
57 Noční klub - Jiří
Kulhánek
58 Obraz Doriana Graye - Oscar Wilde
59 Obsluhoval jsem anglického král=
e - Bohumil
Hrabal
60 Odkaz Dračích jezdců - Chris=
topher
Paolini
61 Osudy dobrého vojáka Švejk=
a za
světové války - Jaroslav Hašek
62 Pan Kaplan má stále tř&iac=
ute;du
rád - Leo Rosten
63 Pán prstenů - J. R. R. Tolkien
64 Pipi Dlouhá punčocha - Astrid
Lindgren
65 Poslední kabriolet - Anton Myrer
66 Povídání o pejskovi a
kočičce - Josef Čapek
67 Povídky z jedné a druhé =
kapsy -
Karel Čapek
68 Pravidla moštárny - John Irving
69 Prsatý muž a zloděj
příběhů - Josef Formánek
70 Ptáci v trní - Colleen
McCullough
71 Pýcha a předsudek - Jane Austen
72 Quo vadis - Henryk Sienkiewicz
73 Robin - Zdena Frýbová
74 Robinson Crusoe - Daniel Defoe
75 Rozbřesk - Stephenie Meyer
76 Rozmarné léto - Vladislav
Vančura
77 Rychlé šípy - Jaroslav
Foglar
78 Řeka bohů - Wilbur A. Smith
79 Saturnin - Zdeněk Jirotka
80 Smrt krásných srnců - Ota
Pavel
81 Sophiina volba - William Styron
82 Spolčení hlupců - John Kenne=
dy
Toole
83 Stmívání - Stephenie
Meyer
84 Sto roků samoty - Gabriel García
Márquez
85 Svět podle Garpa - John Irving
86 Šifra mistra Leonarda - Dan Brown
87 Školák Kája Mař&iacut=
e;k - Felix
Háj
88 Tajuplný ostrov - Jules Verne
89 To - Stephen King
90 To by se zvěrolékaři st&aacu= te;t nemělo - James Herriot <= o:p>
91 Tracyho tygr - William Saroyan
92 Tři kamarádi - Erich Maria
Remarque
93 Tři mušketýři - Alexand=
re
Dumas
94 Tři muži ve člunu - Jerome K.<=
span
style=3D'mso-spacerun:yes'> Jerome
95 Tulák po hvězdách - Jack
London
96 Věčně zpívají le=
sy - Trygve
Gulbranssen
97 Vejce a já - Betty MacDonald
98 Vinnetou - Karl May
99 Všechno, co opravdu potřebuji
znát, jsem se naučil v mateřské školce - Robert
Fulghum
100 Z deníku kocoura Modroočka - Jos=
ef
Kolář